O Vítkovi I

Kým vlastně Vítek byl? Snad zbloudilým básníkem co nikdy nenašel zde klidu - snad jen neobyčejným člověkem co nikdy nedal druhým poznat, co zakouší, génius nepochopený druhými (snad někdo úplně jiný).

Možná od každého trochu, ale kdybychom pátrali po skutečné podobě nositele tohoto jména, nalezli bychom vysokého, hubeného (lépe řečeno přímo vyzáblého) mladíka s nevyzpytatelným účesem, ještě nevyzpytatelnějším chováním a mírně podivínskou pověstí. Mladíka s netradičním smyslem pro humor, s nejistým východním šlechtickým původem, sršícího do okolí sarkasmy, kterým málokdo rozumí (což je možná škoda), snad i proto, že málokdo rozumí jemu samotnému (což je škoda dvojnásobná). Při prvním setkání, vás mohla jeho osobnost pobavit, překvapit nebo i vystrašit, ale rozhodně vás musela zaujmout - důležité je však právě ono slovíčko "osobnost", neboť tou on bezpochyby byl, osobností ve všech směrech zajímavou a poutavou, dokonce natolik, že kdyby sám nepsal, mohl by se snadno stát námětem, třeba Nerudovských povídek.

Kým byl tedy Vítek doopravdy? Byl to především člověk! Člověk, který měl odvahu pokusit se prolomit hranice vlastní fantazie, člověk, který byl pro mnohé inspirací i oporou a člověk, který k nám promlouval prostřednictvím svého mimořádného talentu. A pro ty, kteří by snad zabloudili v Bloudově bludném světě: vězte, že někdy je nejkrásnější právě to bloudění, hledání pravé cesty, protože může být mnohem dobrodružnější a zábavnější, než kráčet po dobře značené, široké silnici. A já věřím, že si každý tu svou cestu skrze jeho svět najdeme. Na původní otázku, kdo tedy Vítek byl, odpovídám nakonec - byl geniálním literárním šlechticem, skvělým básníkem a dobrým přítelem, kterého jsme měli tu čest poznat. Nezapomeňte na Vítka a na to, že nic krásnějšího než život zatím nebylo vymyšleno. Děkuji Petrovi za pomoc s tímto textem, děkuji vám všem...

Tento text vznikl ráno před pohřbem z doslovu k Bloudovým zápiskům, který psal Petr Holý.
Tímto mu děkuji a omlouvám se za nehorázné plagiátorství. :-)

[zpět]